LSI EGFR FISH kit je určen ke stanovení statusu genu EGFR pomocí fluorescenční in situ hybridizace (FISH) v lidské nádorové tkáni.
EGFR FISH kit obsahuje přímo značenou fluorescenční sondu v hybridizačním pufru. EGFR próba je značená fluorochromem Orange.
Gen EGFR je lokalizován na chromozómu 7 v oblasti 7p12 a kóduje transmembránový receptor pro epidermální růstový faktor (EGFR, HER1, erbB-1). Protein EGFR je jedním ze čtyř známých členů erbB rodiny tyrozinkinázových receptorů, do které řadíme také HER2, HER3 a HER4. Tyto receptory se skládají z extracelulární domény, obsahující dvě na cystein bohaté oblasti, která slouží pro vazbu ligandu, transmembránové lipofilní domény a intracelulární, cytoplazmatické domény, která vykazuje tyrozinkinázovou aktivitu. Přirozeným aktivačním ligandem je například epidermální růstový faktor (EGF), transformující růstový faktor alfa, „heparin-binding EGF-like“ růstový faktor.
EGFR hraje důležitou roli v regulaci buněčného cyklu, buněčné proliferace, diferenciace a buněčného přežívání epidermálních tkání. Receptor je aktivován vazbou ligandu, po které dochází k homodimerizaci dvou extracelulárních domén nebo k heterodimerizaci EGFR s jiným ze členů erbB rodiny. Tato dimerizace vede k autofosforylaci tyrozinových zbytků na C-konci intracelulární tyrozinkinázové domény. Tato fosforylace spouští intracelulární signální dráhy. Dvě z nejdůležitějších jsou Ras/Raf/MAPK dráha, jejíž aktivace zvyšuje proliferační aktivitu buňky a signální dráha PI3K/Akt. Exprese EGFR je přísně regulována, zvýšení aktivity může vést k progresi buněčného cyklu, urychlení buněčné proliferace, nádorového růstu, diferenciace a angiogeneze, snížení citlivosti nádorových buněk k cytotoxické léčbě a radioterapii. Mechanismy zvyšující aktivitu EGFR jsou overexprese genu, zvýšená aktivace receptoru zvýšenou koncentrací ligandu, amplifikace EGFR1, aktivační mutace nebo ztráta intracelulárních regulačních mechanizmů. Overexprese a amplifikace EGFR se vyskytuje u kolorektálních karcinomů, epidermálních nádorů hlavy a krku, karcinomů pankreatu, nemalobuněčných typů bronchogenního karcinomu, karcinomu ledviny, karcinomu prsu, karcinomu vaječníku, karcinomu močového měchýře, ale i u nádorů neepiteliálního původu, jako jsou např. gliomy. Pro praxi je významné, že exprese EGFR s progresí nádorů spíše narůstá. Tyto nádory jsou charakterizovány zvýšenou agresivitou onemocnění, horším přežitím, rozvojem vzdálených metastáz či horším stupněm nádorové diferenciace.
EGFR se určuje zároveň počet kopií chromozómu 7 a to pomocí centromerické sondy (CEP 7 (Green) / LSI EGFR (Orange)). Použití centromerické sondy (CEP7) umožňuje rozlišit případy pravé amplifikace (zmnožení genu) od amplifikace nepravé, kdy každý z chromozómů 7 nese jednu kopii genu a v jádře existují více než 2 chromozómy 7.
Za normálních okolností pozorujeme v buňce dva oranžové signály (EGFR) (Obr. 1a). Na obrázku 1b lze pozorovat vyšší počet kopií genu EGFR (amplifikaci).
1a | 1b |
Obr. 1. Stanovení počtu kopií genu EGFR na parafínových řezech.
1a) Dvě kopie genu EGFR v nádorových buňkách (fyziologický nález).
1b) Vyšší počet kopií genu EGFR (amplifikace).
Název produktu |
Katalogové číslo |
Velikost balení |
Cena |
Návod na použití |
LSI EGFR (Orange) |
IM_033 |
200μl |
na dotaz |